Utubering aneb Cesta do hlubin lidské duše

„Mami, proč se taky nevyfotíš s nějakým youtuberem?“ Ptala se mě dcera na Utuberingu v Brně. „Aha, to mě ani nenapadlo.“ Vyfotila bych se s Prof. Stanislavem Kratochvílem nebo MUDr. Františkem Matuškou, to já jsem jejich fanoušek, jsou pro mne inspirací jak po osobní, tak zejména profesionální stránce. Ale s youtuberem? Na fotku to nevidím, ale zajímavá zkušenost ten Utubering byl.

Milí kolegové (psychologové, pedagogové, sociální pracovníci, kouči), co děláte pro to, abyste nebyli „out“ a orientovali se ve světě mladých budoucích klientů či kolegů?

Díky své dceři jsem měla příležitost nahlédnout do života Youtuberů a jejich fanoušků na Utuberingu 2018 v Brně. Myslím, že děti máme mimo jiné také proto, abychom nebyli jako dospělí zcela odtržení od současného života mladých a věděli, co je „in“. Takže každou podobnou akci vítám ze zcela pragmatického důvodu: nahlédnu do hlubin lidské duše mých budoucích kolegů či klientů – zájemců o osobní rozvoj formou koučování, budoucích supervidovaných i zájemců o řešení potíží za využití psychoterapie či hypnoterapie. Inspirací k proniknutí do této části celosvětové kultury pro mne byl také ředitel střední odborné školy z kraje Vysočina, Ivoš, matematik a skvělý učitel, který na kurzu Koučink ve výchově a vzdělávání, jenž u nás absolvoval, hovořil o tom, jak svým žákům na začátku hodiny matematiky pouští vždy něco z Youtube, aby žáky zaujal a vtáhl do tématu výuky.

A co jsem na Utuburingu vypozorovala a předpokládám, že zužitkuji, jak v poradenství, tak při výuce kolegů pedagogů či sociálních pracovníků?

U Youtuberů oceňuji:

  • obrovskou profesionalitu ve vystupování,
  • sebekázeň při 3-4 hodinovém maratonu focení a podepisování (já si teda mezi klienty aspoň odskočím na toaletu, ale tihle jeli fakt v kuse! Klobouk dolů!!!),
  • slušné chování – vždy pozdravili fanouška a rodiče.

U fanoušků vnímám:

  • velkou motivaci – několik hodin stát ve frontě na podpis a fotku, to chce velkou vnitřní motivaci!,
  • dobrou paměť – usuzuji dle vyslechnutých rozhovorů podrobně popisujících scénky a monology či dialogy Youtuberů,
  • slušné chování – nikdo nepředbíhal, netlačil se, nehulákal a nikdo nemusel na žádoucí chování fanoušky upozorňovat!,
  • využití prostoru festivalu pro seznámení a komunikaci z očí do očí.

Považuji za důležité orientovat se v tom, jak youtubeři prezentují ve svých příspěvcích naší profesi. Nesouhlasit s prezentací profese můžete, ale to je asi tak všechno, co můžete 🙂 Já tuto znalost využívám při své práci. Obdobně to dělám, když v televizi běží seriál Mentalista. V té době mám zvýšený přísun klientů, kteří očekávají, že já-terapeut v hypnóze udělám „něco“ a oni nebudou muset „vůbec nic“ a budou zázračně najednou v pohodě a nebudou si pamatovat, jak se to stalo, prostě to bude všechno super. Tak tak hypnóza opravdu nefunguje. Ale už vím, že když Mentalista běží, tak si musím dát více záležet na ujasnění si postupu a možností terapie s klientem (i tak to někteří klienti neslyší a očekávají zázrak, takže svou prezentaci potřebuji ještě stále vylepšovat). Viděli jste kupříkladu Kovyho „U psychologa„? Pusťte si, ať víte, co asi jeho fanoušci od nás očekávají 🙂 Už se těším na chvíli, kdy nějaký jeho fanoušek přijde a já si s ním o scénce budu povídat.

Myslím, že z výše uvedeného je jasné, že preferuji „růžový“ pohled na život. A s hrdostí se hlásím i k tomu, že tento přístup zužitkovávání zážitků využívám i ve své práci s klienty.  To ale nic nemění na tom, že jsem na Utuberingu trpěla a obdivuji všechny rodiče spolutrpící ve frontách s potomky a obrovsky obdivuji tatínky, že do toho taky šli (tedy ploužili se za nadšeně poskakujícími dcerami)! Tak asi za rok opět na viděnou 🙂