Vánoce se blíží, už máte dárky?

Vánoce se blíží, už máte dárky? V článku vyjádření naší psycholožky Sylvie Navarová na otázky ohledně množství apod.  zde.

Otázky:

Snad každý rodič si před Vánoci pokládá otázku, kolik dárků by svým dětem měl dát pod stromeček. Dá se vůbec říct, jaký je ideální počet nebo by rodič měl brát ohled například na věk dítěte?
Ideální počet nelze stanovit. Rodič se může ideálně orientovat podle věku a tužeb dítěte. Hračky vhodné pro dítě s ohledem na jeho věk a to, co si přeje a je současné v reálných možnostech rodiny. Ideálně se rodiče nebudou o Vánocích zadlužovat kvůli koupi dárků. Ideálně nebudou rodiče dávat příliš mnoho dárků, pak by si dítě také dárků mohlo dáků nevážit. Ideálně si nebude rodič děti dárkami kupovat, ani se ukazovat před sousedy „na to máme“. Při zvažování, co a kolik nakoupit, je dobré zapojit rozum a cit v reflexi proběhlých Vánoc – co fungovalo loni? Z čeho mělo dítě radost, co naopak jen tak přešlo?
 
Jakou hodnotu pro dítě dárek vůbec má? Pokud dostane velké množství dárků, dokáže to vůbec ocenit nebo je lepší darovat jen ty potřebné a kvalitní? Případně jeden či dva dárky, po kterých touží?
Při obdarovávání dítěte pracujeme s jeho vnitřní motivací. Může být dobré se podívat na to, co a jak dítě dostává po celý rok. V některých rodinách se bohužel dítě ani nemá nač těšit o Vánocích, protože všechno dostane hned v průběhu roku. Takže otázka Vánočních dárků není jen otázka jednorázová, ale je to záležitost dlouhodobého zacházení s obdarováváním dítěte. To, že se dítě na něco těší delší dobu a musí si počkat, znásobuje pak jeho vnitřní prožitek ve chvíli, kdy to vysněné konečně dostane. A na dítěti jsou emoce vidět, to rodiče nepřehlédnou. A to, že si na něco musí dítě počkat, u něj buduje do budoucna velmi užitečné charakteristiky jako trpělivost, vytrvalost, psychickou odolnost a již zmíněnou vnitřní motivaci.
 
Co to vlastně říká o samotných rodičích, pokud mají tendenci zahltit dítě nadměrným množstvím dárků? 
Kupování si dítěte. Nahrazování času, který věnuje něčemu jinému a ne dítěte, dárkem. Boj mezi rozvedenými rodiči, kdo je lepší. Zahlcení jako charakteristika rodiče – zahlcující, neorganizovaný, nepořádný apod.? Či dokonce neznalost vlastního dítěte?
 
Co byste poradila rodičům, kteří si uvědomují konzumnost Vánoc, ale zároveň nejsou schopni odolat lákavým nabídkám prodejců? 
Pokud rodiče nejsou schopni odolat nabídkám, pak by neměli chtít po svých dětech, aby byly odolné vůči svodům druhých k nevhodným způsobům chování. Jak tedy odolat, aby rodiče dávali dobrý vzor dětem? Napsat si pro a proti, zamyslet se, co z dlouhodobého hlediska koupě přinese apod.
 
Děti mají často pod stromečkem pocit, že jsou středobodem celého dětí, jak je přimět, aby vnímaly i to, jak vánoce u stromečku prožívají ostatní členové rodiny?
Nemyslím si, že by bylo špatně, aby se děti cítily středem dění, záleží na jejich věku. Kolem 3 let je to naprosto normální, je to období utváření vlastního „já“, v 15 letech už by to mohl být problém. Takže dělejme malým dětem krásné Vánoce, učme je různé tradiční zvyky a starší děti veďme ke společné přípravě Vánoc – před pečení cukroví až po přípravu Vánočního stolu. Společné chystání je také příležitostí pro povídání o prožitcích (pokud ovšem rodiče nevezmou Vánoce výkonově a nebudou mít čas pro „dělání“ na povídání :).