S autogenním tréninkem jsem se poprvé setkala ještě na škole. V rámci předmětu Duševní hygiena, nás jím prováděl pan profesor Libor Míček. Pana profesora si dodnes dobře pamatuji a to, co si také pamatuji velmi dobře, byly změny, které jsem při pravidelném nácviku během výuky na sobě začala pociťovat. Byl to pro mě tenkrát takový „podivný“ vnitřní klid, na který jsem při svém velmi rychlém životním tempu nebyla vůbec zvyklá, zklidnění myšlenek, kterých jsem tenkrát měla plnou hlavu a občas si dělaly, co chtěly, i celkově jiný pocit v těle… 

Pak jsem autogenní trénink na několik let „odložila“ a vrátila se k němu prostřednictvím workshopu na konferenci asi před 5 lety, který mi ho připomněl, a od té ho doby ho používám. Učím ho své klienty, kterým (je-li pro ně indikován) velmi pomáhá a je užitečným doplňkem psychoterapie, díky němuž může být terapeutická práce efektivnější. A používám ho i sama – když někdy nemohu usnout, když se mi v práci a v životě nahromadí více stresu a cítím, že je toho na mě moc.

Autorem autogenního tréninku je prof. Johannes Heindrich Schultz (1884 – 1970), německý neurolog a psychiatr. V době první světové války se jako neurolog věnoval zraněním hlavy a později i péči o vojáky s duševními problémy a válečnými traumaty. Pracoval s hypnózou, ze které také při tvorbě autogenního tréninku vycházel. Autogenní trénink je psychoterapeutická tréninková relaxační technika, která využívá autosugesci. 

O autogenním tréninku slyšel někdy v životě snad každý psycholog či pomáhající profesionál, ale upřímně – kdo z vás rozumí a chápe mechanismus jeho účinků a umí jej správně praktikovat či předávat efektivně svým klientům?

Srdečně Vás zveme na kurz autogenního tréninku, který je součástí naší stále nabídky. Těšíme se na Vás.